Poslední semestr jsem strávil přednášením o těle, duši a duchu ekonomie. Píši na toto téma již roky knihu, která mě strašně baví, napadá mě k tomu až neuvěřitě mnoho myšlenek, od businessu až po mytologii, ale nemůžu ji již dvanáct let dopsat. A tak jsem si řekl, že z knihy udělám přednášku. Na tři hodiny, na celý pořádný večer. Ať nemusíme spěchat, ať je na vše čas, ať se vrátí ty vysokoškolské večery, kdy člověk mohl hloubat do hloubky. A mně se aspoň utříbí myšlenky, nabídnu svou teorii o těle, duši a duchu ekonomie ke kritice vzdělanému publiku, které bude mezi sebou mít podnikatale, manažery, vědce, studenty, majitele i zaměstnance, teology, ekonomy, praktiky i teoretiky, mladé i staré, moderní i postmoderní, muže i ženy. A vlastně i děti.
A cenu jsme schválně nastavil jakou poměrně drahou. Chtěl jsem totiž, aby moje myšlenky proběhly i zkouškou trhem. Kdybych nabídl semináře zdarma, nic bych se nedozvěděl. Možná by mi někdo poklepal na ramena nebo poděkoval za inspiraci či dokonce změnu života, ale vlastně nic nevím. Já chci, aby mé myšlenky ustály tržní cenu. Koneckonců zadarmo jsem přednášel podstatnou část svého života na mnoho témat všude možně po světě. Za nocleh a stravu a kapesné. Ano, přednášel jsem i za velké peníze pro různé firmy v rámci stovek konferencí, ale ani tam posluchači pohříchu za přednášku de facto neplatí. A já chtěl testovat své myšlenky tak, zda by (s)nesly tržní cenu. Když mi mé teze a pohled pak někdo pochválí, tak to má pro mě teprve cenu. V obou slova smyslu.
Navíc mám vážné podezření, že kdyby to bylo zadarmo, tak by nepřišlo tolik lidí.
A tak jsme spolu s Elegantním Českem, pro které jsem toto téma přednášel už snad deset let a byla to přesně ta skupina lidí, kterou jsem potřeboval, vypsali deset nezávislých Malostranských přednášek na různá témata. Od Bible, přes ekonomické statistiky až po Budoucnost Bankovnictví a HR. Do všeho jsem chtěl aplikovat mou tezi o proměnách těla, duše a ducha ekonomie a bohatství. Zaskočilo mě, když si drtivá většina lidí koupila všech deset. Najednou z toho byl semestr. A těch semestrů jsem během jarního semestru museli udělat čtyři. Zájem byl takový, že jsme měli středečníky, úterníky, pondělníky a pak ještě týdenní letní přemýšlení v Portoroži. A najednou nás bylo hodně. A všichni byli nadšení a chtěli pokračovat mnoha dalšími způsoby. A to samé se nám děje se synem s matematikou a ekonomií pro děti a dospívající se kterou objíždíme o víkendech republiku. Ale o tom příště.
Zkrátka nám spontánně vznikla taková malá štíhlá, ale hluboká večerní akademie o společenských vědách, která bude pokračovat v září dál. V němčině se humanitním vědám říká Geistes Wissenschaft, tedy věda o duchu. A to se mi strašně líbilo, věda kombinovaná s duchem. A teď se mi to dělo pod rukama. Skoro samo. Zde jsem si mohl před očima více než stovky vzdělaných a úspěšných lidí prověřit, zda má centrální myšlenka nové kniha dostatečnou váhu. Kromě krásného jara, kde jsem mohl - ba musel - o tématu mluvit dohromady sto dvacet hodin, jsem dostal tolik podnětů, že jsem pak během léta konečně dopsal tu knihu, kterou těch dvanáct let nosím v hlavě.
Ale proč zde o tom, kromě poděkování a touhy se podělit o něco krásného, píšu. Neskutečně mile a hluboce mě překvapil hlad nás Bohémů po hloubce a po vzdělání. A že jsme si tu založili takovou malou spontánní akademii, která vznikla zdola. Dokonce hlad po Bibli, kterou si posluchači vyžádaly jako navazující dvanácti-večerní téma na letošní podzim. A že je takový hlad po hloubce a reflexi mezi podnikateli, majiteli a tak úspěšnými lidmi. A že hledáme společně. Dodali jste mi naději a energii. Já bych Vám ji rád dodal zpět.
Koneckonců i do těchto pravidelných článků často probublávalo téma Proměny těla, duše a ducha ekonomie. První článek na toto téma byla úvaha o tom, že peníze hmotně neexistují, že jsou duší, softwarem systému, neurálním organismem, který zprostředkovává záchvěvy našich (anima) spirits. A jak vlastně i ekonomové neustále mluví o duchu, když mluví o (anima) spirits. Už ani nevím, z jakého roku článek je. I Vám jsem chtěl tímto článkem poděkovat.
Přeji Vám krásný konec léta a nástup do dalšího semestru našich životů. Ať jsme stále hladoví studenti.
Psáno 30. 8. 2024 pro Hospodářské noviny
Comments